Blog věnovaný (nejen) českému a světovému undergroundu...

Říjen 2010

Psí vojáci

9. října 2010 v 9:07 | admin |  Český underground
Pomalu, ale zcela jistě, jednou všichni vykrvácíme.
Pak se budem otáčet, ukazovat a blbě se ptát: "Kde to jsme?"
A to nebude sen.

O kapele
Pražská kapela, jejíž ústřední postavou je zpěvák, pianista, skladatel a textař Filip Topol, oslaví na podzim 2010 třicet jedna let své existence. Poprvé veřejně vystoupila roku 1979 na legendárních Pražských jazzových dnech (většině z nich bylo tehdy 13 let!) a vzápětí se stala předmětem zájmu Státní bezpečnosti, takže nemohla veřejně vystupovat a účastnila se jen
PV 01
soukromých undergroundových akcí. Během několika let skupina prošla změnami stylu i obsazení. Zpočátku textařsky spolupracovala s Filipovým bratrem Jáchymem, později začal skládat texty sám Filip. Od poloviny 80. let kapela vystupovala pod krycím názvem P.V.O. (Psí vojáci osobně) a její domovskou scénou se stal pražský Juniorklub Na Chmelnici (nyní působící v Paláci Akropolis).

Po devětaosmdesátém se Psí vojáci stávají oblíbenou koncertní atrakcí a Kromě klubových koncertů se účastní i řady festivalů. Podnikli klubová turné po Maďarsku, Rakousku, Německu a Holandsku, představili se na festivalech v Belgii (Eurorock s Jesus and Mary Chain) a ve Francii (Belfort s Carlosem Santanou). Jejich písně byly použity ve filmech (Žiletky režiséra Zdeňka Tyce, kde si Filip Topol zahrál hlavní roli), podíleli se i na scénické hudbě k několika divadelním představením. Hudba Psích vojáků má kořeny ve světovém undergroundu, značný je však i vliv skladatelů druhé půle 18. století.

PV 02

Filip Topol příležitostně vystupuje také sám s pianem a repertoárem ze svých sólových alb, která jsou jeho nejniternější výpovědí.

"V Psích vojácích bylo vždycky něco punkovýho. Pankáče oslovujeme jiným způsobem, než skutečně punkový kapely, ale mám za to, že s tím, co oni cítí, máme hodně společnýho."(Filip Topol v rozhovoru pro Rock & Pop 11/99)
  
                                                                                      (zdroj: www.psivojaci.cz)

Diskografie
  • Těžko říct
  • Slečna Kristýna
  • U sousedů vyje pes
  • Myši v poli a jiné příběhy
  • Hořící holubi
  • Mučivé vzpomínky
  • Národ Psích vojáků
  • Nechoď sama do tmy
  • Brutální lyrika
  • Sestra
  • Žiletky
  • Baroko v Čechách
  • Leitmotiv
  • Nalej čistého vína, pokrytče

Sk8 for Life and Fun!

6. října 2010 v 22:44 | admin
Noční skating po Chebu - to je něco pro mne! Lampy svítící na každém kroku, prázdná parkoviště, klidné ulice, atmosféra je mnohem příjemnější a vzduch dýchatelnější . Přes den beru desku jenom v případě nutnosti skáknout do krámu. Ale ta pravá projížďka začíná až večer, když jde pilný pracovitý občan spát.

FS boardslide - Fallenpool/Plesná

The Velvet Underground

5. října 2010 v 16:58 | admin |  Zahraniční undergound
Heroin. It´s my life and its my wife...
Stručná historie
Světlo světa spatřili Velveti v roce 1964. Lou Reed, textař a mozek skupiny, v té době hrával s Johnem Calem a Sterlingem Morrisonem, za bicí poté usedl Angus MacLise. Newyorkské kvarteto si pak nechalo říkat The Warlocks a následně The Falling Spikes. The Velvet Underground je původně název knihy o sadomasochismu (autor Micheal Leigh), kterou skupina našla ležet na ulici.

První demo kapely nezaznamenalo úspěch a kapelu opustil MacLise poté, co přijali 75 USD za svůj první placený koncert (pořádaný na jedné střední škole). Považoval to totiž za komercionalizaci skupiny. "Angus hrál jen kvůli umění," řekl později Morrison. MacLise byl nahrazen Maureen "Mo" Tuckerovou, jejíž styl výrazně ovlivnil hudební projev skupiny.

0001
Roku 1965 se stal manžerem Velvetů Andy Warhol. Ten přizval německou zpěvačku Nico, která společně s VU nahrála album The Velvet Undergound and Nico, vydané1967. Na albu najdete ty známější songy Velvetů, jako např. Heroin, Sunday Morning nebo Venus In Furs.

0002
Reed dal Warholovi výpověď a Velvety musela opustit i Nico, částečně kvůli své nespolehlivosti. V roce 1967 pak VU nahráli své druhé album - "White Light/White Heat". Vydáno bylo v lednu 1968 a do dnešní doby se jedná o jedno z nejtvrdších a nejhlasitějších vydaných alb. Na albu najdete například skladbu Here She Comes Now, kterou později přezpívala třeba Nirvana. Zatímco Američané tomutu albu moc sluchu nedopřáli, do ČSSR se pašovalo jedna radost. Právě tahle nahrávka podnítila vznik skupiny Plastic People of the Universe.

Ještě před vydáním třetího alba vyhodil Reed Johna Cala, který se vydal na sólovou dráhu rockové avangardy. Místo něj nastoupil Doug Yule. Album The Velvet Underground bylo vydáno začátkem roku 1969. Textařsky je album vybroušenější než jeho předchůdci a některé ze skladeb se dokonce dostaly do rádií.

Loaded je posledním albem. Vzniklo sice ještě za spolupráce s Lou Reedem, ten ale již zcela zjevně směřoval k sólové kariéře. Album zakončuje skladba Oh! Sweet Nuthin´, jež je zjevnou modlitbou za každého člena skupiny a jako by ospravedlňovala blížící se rozpad a zánik skupiny.
Po vydání Loaded Lou Reed skutečně odešel - vydal se vstříc kariéře newyorského poety s kytarou - a ze zdravě tvůrčího jádra Velvet Underground nezůstalo prakticky nic. Roku 1992 se kapela opět na chvíli sjednotila. Objeli turné po Evropě (včetně Prahy), vydali živák, ale nevraživost mezi Reedem a Calem zapříčinila jejich už poslední odloučení.

0003
V Roce 1995 umírá kytarista Sterling Morrison a o rok později je kapela přizvána do rockové síně slávy. V roce 2004 vyhlásil americký hudební časopis The Rolling Stones Velvet Underground za devatenáctou nejvýznamnější skupinu v rockové historii.


Welcome!

5. října 2010 v 2:34 | admin |  Welcome!
V tomto blogu se chci věnovat zejména (ale nejen) českému a světovému undergroundu - články a odkazy ke stáhnutí. Najdete zde i odkazy na zajímavá videa či stránky. Krom toho se s vámi budu dělit i o svou tvrobu, myšlenky a nápady. Hope you enjoy! Peace


very najs bjůtyfl

Plastic People Of The Universe

5. října 2010 v 2:12 | aneb modla českého undergroundu |  Český underground
A co po smrti mé tady zůstane?
Stručná historie PPU
Kořeny skupiny The Plastic People Of the Universe sahají až do roku 1968 (tehdejší formace - Milan Hlavsa (baskytara, zpěv), Michal Jernek (sólový zpěv, klarinet, sopránsaxofon), Jiří Števich (kytara, zpěv) a Josef Brabec (bicí). Jejich tvorba byla v začátcích ovlivněna zejména americkými Velvet Underground, Captainem Beefheartem či Frankem Zappou.

Skupina se nedala přimět k ústupkům a kompromisům z tehdejším režimem, což je připravilo o profesionální licenci a přivádělo stále více komplikací s úřady. Systematická perzekuce vyvrcholila v roce 1976 uvězněním několika členů. Skupina opozičních intelektuálů v čele s Václavem Havlem zorganizovala kampaň na jejich podporu a propuštění, která vyvrcholila v lednu 1977 Chartou 77.
Tak se stala rock´n´rollová skupina podnětem k semknutí demokratické opozice všech směrů, jaké nemělo v tehdejších komunistických zemích obdoby. Hudebníci se sbližují s Václavem Havlem, natáčejí na jeho chalupě na Hrádečku dvě ze svých poloprofesionálních ilegálních nahrávek, na jednu z nich vůdce disidentů a budoucí prezident vybírá texty.

Po celou dobu si skupina udržuje jasnou uměleckou vizi a hudebně se vyvíjí k nezaměnitelnému výrazu, který si získává uznání po celém světě, kam se jejich nahrávky často dobrodružnými konspiračními cestami dostávají (vydání desky v Kanadě). Za 40 let se muzikantů ve skupině vystřídalo nemálo.
Zlomový a zároveň tragický bod v historii kapely se stal úmrtí frontmana/basáka/zpěváka Milana Hlavsy v lednu 2001. Post baskytaristy zaujmula Eva Turnová, na kontrabas skupinu posílil Ivan Bierhanzl - v této formaci nahráli Plastici album Líně s tebou spím.

Nynější formace - Joe Karafiát (kytara/zpěv), Eva Turnová (baskytara/zpěv), Jaroslav Kvasnička (bicí), Vratislav Brabenec (basklarinet/altsaxofon/klarinet/zpěv), Jiří Kabeš (viola/zpěv), Josef Janíček (klávesy/zpěv)